Tradice svatého Martina – proč ho slavíme a jak svátek vznikl?
Svátek svatého Martina se slaví 11. listopadu a je známý nejen díky legendě, v níž podle přísloví „Martin přijede na bílém koni“ a přinese sníh a zimu, ale také díky tradičnímu hodování a pečení. Tento svátek má u nás hluboké kořeny a spojuje se s ukončením sklizně a oslavou nového, tzv. svatomartinského vína. Tradičně byl tento den totiž považován za konec hospodářského roku, kdy byly ukončeny práce na polích a pracovníci na statcích (čeledíni a děvečky) dostávali mzdy. I proto ho lidé tak rádi slavili a hodovali.
Legenda o svatém Martinovi
Jak legenda vznikla? Martin byl římský voják, který žil ve 4. století. Jednoho dne potkal při výkonu služby zmrzlého žebráka a podělil se s ním o svůj plášť. V noci hned nato se mu ve snu zjevil Ježíš, který měl na sobě právě tu polovinu pláště, kterou Martin daroval. Tento zážitek měl na Martina hluboký dopad, a tak se rozhodl přijmout křesťanství. Později se stal mnichem a následně také biskupem v Tours, kde se proslavil svou dobročinností a šířením křesťanství mezi venkovský lid. Martinův čin odráží téma štědrosti a lidskosti, které se na svatého Martina připomíná dodnes. V některých evropských regionech se 11. listopadu pořádají průvody se světly, které symbolizují Martinovu ochotu pomáhat lidem.
Svatomartinská hostina
V naší zemi má svatomartinské hodování dlouhou tradici. Spojujeme si s ní pečení husy, koláčů a rohlíčků plněných mákem, oříšky nebo povidly, kterým se také na mnoha místech říká martinské rohlíčky. O pečení hus na tento svátek se traduje několik legend. Jedna z nich praví, že se Martin při útěku před biskupským jmenováním schoval mezi husy (byl totiž velmi pokorný a skromný a biskupem se stát nechtěl), ale husy ho svým kejháním prozradily. Díky jejich „zradě“ byl Martin objeven a nakonec se biskupem stal.
Existují ale i jiné výklady příběhu s Martinem a husami. Jeden z nich vypráví, že svatý Martin měl být při svém kázání tolik rušen hlasitým kejháním hus, že se na ně rozhněval. Podle této interpretace se na svatého Martina pečou husy „za trest“ za to, že rušily při jeho kázání. Ať už byla skutečná příčina jakákoliv, pečená husa se postupem času stala nedílnou součástí svatomartinského stolu v mnoha evropských zemích, kde se tradice dodnes udržuje.
Co patří na sváteční stůl
Vedle husy se s tímto svátkem pojí i řada sladkých dobrot. Oblíbeným pečivem byly martinské rohlíčky s bohatou náplní z máku, ořechů nebo povidel a pečlivě zapletené do tvaru podkovy, symbolu štěstí. Tento zvyk pochází ze starších tradic –podkova měla do domu přinášet štěstí a hojnost.
Dnes jsou kromě rohlíčků oblíbené i klasické a mřížkové koláče, které se dají plnit podzimním ovocem a sladkými náplněmi. Pokud máte chuť oslavit svátek svatého Martina doma, můžete si připravit řadu dobrot podle našich receptů. Začít můžete s mřížkovým koláčem z pšeničné celozrnné hladké Pernerky. Skvělou volbou jsou také svatomartinské rohlíčky ze špaldové Pernerky nebo svatomartinské koláče.
Pokud se chystáte pustit do svatomartinských oslav, rozhodně byste neměli zapomenout ani na svatomartinské víno. Právě na tento svátek se totiž poprvé otevírá mladé víno z poslední sklizně. Jde o vinařskou tradici, která se těší velké oblibě – lidé si připíjejí na svatého Martina a hodnotí první víno sezóny.
Svátek svatého Martina je skvělou příležitostí, jak oslavit podzimní čas s dobrotami, které se vážou k historii i legendám. Ať už si připravíte pečenou husu, martinské rohlíčky, nebo si jednoduše dopřejete svatomartinské víno, určitě stojí za to si tento den užít. A pokud vás tradiční koláče či rohlíčky nadchnou, nezapomeňte, že si je můžete upéct kdykoliv během roku. Důvod k oslavám jistě najdete.
