Žitná mouka. Proč by měla být častěji na našem stole
Žito je všeobecně považováno za zdraví prospěšnou obilovinu, jejíž konzumace je v českých zemích tradičně spjata s výrobou kvasového žitného chleba. I přes tento fakt má v dnešní době na českém trhu největší zastoupení mouka pšeničná, jejíž spotřeba v roce 2018 podle údajů Agrární komory České republiky zhruba 10krát předčila spotřebu té žitné. Tento trend je bohužel dlouhodobý a jeho počátek se datuje do 2. poloviny 20. století. V této době lidé ještě neznali všechny zdravotní benefity, které konzumace žitných produktů přináší. Do popředí se tedy dostaly pšeničné mlýnské produkty s lepšími technologickými vlastnostmi.
Není ale třeba věšet hlavu, v dnešní době je už známa celá řada pozitivních vlivů konzumace žita na zdraví, které jsou opřeny o velké množství vědeckých studií. Tyto studie žitnou mouku a látky v ní obsažené s trochou nadsázky „opěvují“. Trendy ve zdravé výživě související s konzumací obilovin ve Mlýně Perner přirozeně sledujeme a spolupracujeme s celou řadou partnerů, mezi něž patří například i Vysoká škola chemicko-technologická. Nebojíme se proto investovat nemalé peníze do inovativních technologií, které nám umožní zvýšit výživovou hodnotu mouk. Díky těmto technologiím můžeme našim zákazníkům nabídnout celou řadu produktů se zdraví prospěšnými vlastnostmi a mezi nimi s důrazem na tradiční českou výrobu i celozrnnou žitnou Pernerku.
Žito a žitná vláknina
Hlavní předností celozrnné žitné mouky je ve srovnání s hladkou pšeničnou moukou vysoký obsah vlákniny, která u celozrnné žitné Pernerky dosahuje hodnot okolo 16 %. Za vlákninu jsou považovány nestravitelné části rostlin, které prochází tenkým střevem a mohou být dále fermentovány v tlustém střevě. Právě nestravitelnost vlákniny je klíčová vlastnost, díky které mají žitné produkty nízký glykemický index. To znamená, že po jídle nebudete mít brzy hlad, a jejich konzumace navíc působí preventivně proti cukrovce 2. typu. Vláknina taktéž přispívá k udržení normální hladiny cholesterolu v krvi. Evropská komise také schválila zdravotní tvrzení, které říká, že žitná vláknina v dostatečném množství přispívá k normální činnosti střev. Některé složky vlákniny se totiž chovají jako prebiotika, což jsou látky, které slouží jako potrava pro střevní mikroflóru.
Významné bioaktivní složky žita
Kromě vlákniny obsahuje žito taktéž celou řadu dalších biologicky aktivních látek, mezi kterými jsou nejčastěji zmiňované lignany, taniny, alkylresorcinoly a fytoestrogeny. Konzumace těchto složek žita je spojována s prevencí vzniku kardiovaskulárních onemocnění, osteoporózy apod. Důležité je říct, že působení těchto látek ještě není zcela objasněno, jelikož se jedná o velice složité procesy, a proto jsou zdravotní benefity těchto složek stále předmětem výzkumů.
A co si z toho tedy jako spotřebitel vzít? Výrobky z celozrnné žitné Pernerky obsahují celou řadu zdraví prospěšných složek, mezi kterými je zapotřebí zmínit vlákninu a další biologicky aktivní látky, jako jsou například lignany a taniny. U těchto látek zatím není znám jejich přesný účinek na zdraví. Nejnovější výzkumy ale poukazují na možné preventivní působení proti některým civilizačním onemocněním. Na jedné věci se ale všechny výzkumy shodují: Pokud chceme plně využít všech pozitivních vlastností žita, důležitá je PRAVIDELNÁ KONZUMACE. Jednotvárnosti se ale bát nemusíte, z žitné mouky se totiž dá péct mnohem více než jen chleba nebo rohlíky. Můžete z ní upéct i skvělý medovník. Více se o žitné celozrnné Pernerce dozvíte zde, další zajímavé recepty nejen ze žitné Pernerky najdete na našem webu tady.
